Typy nánosníků pro koně
Kvalitní nánosník je klíčový pro efektivní komunikaci mezi koněm a jezdcem. V dnešní době existuje spousta druhů, které se liší nejen vzhledem, ale převážně funkcí. V tomto článku si jednotlivé druhy postupně rozebereme a vysvětlíme, jak vybrat ten správný pro vašeho koně.
Funkce a význam nánosníku
Hlavní funkcí nánosníku je udržet koni zavřenou hubu. Z historického hlediska to bylo především proto, aby kůň při pádu jezdce, který přepadl přes krk a zůstal viset v otěžích, neotevřel hubu a nezlomil si spodní čelist. Tento důvod přetrvává i v některých dnešních skokových disciplínách. Hlavním důvodem, proč koně dodnes stále nosí nánosník, je zvýšení nároků na jejich výcvik a ovladatelnost. Nánosník zabraňuje koni, aby se vyhnul tlaku otěží otevřením huby, a nutí ho tak zůstat na přilnutí. To je nezbytné pro provádění složitějších drezurních prvků nebo náročných parkurových obratů, shromážděného pohybu atd. Pokud jezdíme na spokojeném a uvolněném koni, po pohybování dochází k uvolnění týlu a uvolnění žvýkacích svalů. Aby se kůň mohl takto uvolnit, potřebuje zlehka otevřít hubu. Nánosník by tedy nikdy neměl být příliš utažený.
Hannoverský nánosník
Nánosník brání otevření tlamy v nejnižším možném místě, kde se čelist nejvíce rozevírá. Musí však být dostatečně volný, aby kůň mohl hubu stále lehce otevřít. Zároveň nesmí příliš svírat nosní chrupavku ani nozdry koně, aby kůň nebyl při dýchání nijak omezen. Hannoverský nánosník lze použít například u mladých koní, kteří mají větší stoličky než dospělí koně. Větší stoličky vytvářejí podélné boule na tvářích po obou stranách hlavy, do kterých by výše zapnutý standardní anglický nánosník zbytečně tlačil.
Standardní (anglický) kombinovaný nánosník
Kombinovaný nánosník je anglický nánosník s přidaným řemínkem (podpínka, podbradní řemínek). Jedná se o modernější verzi hannoverského nánosníku, protože stejně jako hannoverský nánosník působí tlakem na nejužší a nejnižší místo čelisti. Pravděpodobně jde o nejčastěji používaný typ nánosníku. Aby kombinovaný nánosník správně plnil svou funkci, měl by být zapnut tak, aby spodní řemínek byl vzhledem ke koňské hubě rovný, zatímco horní (anglický) nánosník by měl být šikmý. Nikoliv naopak!
Švédský nánosník
Na zapínání švédského nánosníku najdeme očko, kolem kterého se řemínek nánosníku protáhne a zapne. Toto řešení vytváří jakousi kladku, která umožňuje dotáhnout nánosník větší silou. Nánosník bývá na spodní straně měkce vypodložen. Ačkoliv vypodložení může na první pohled působit, že je nánosník pro koně pohodlnější, opak může být pravdou. Vypodložení totiž často výrazně zmenší obvod nánosníku, a proto je potřeba pohlídat, zda máte správnou velikost uzdečky. Vypodložení nánosníku by nemělo tlačit do tváří koně ani v případě, že nánosník není úplně dotažený.
Dalším problémem měkce vypodloženého nánosníku může být nesprávný odhad jezdce, jak moc nánosník utáhnout. Vypodložení se totiž snadno stlačí, což může vytvářet dojem, že je nánosník stále volný, a jezdec pak řemínek dotáhne příliš. Výsledkem je příliš utažený nánosník, který koni způsobuje diskomfort. Vypodložení nánosníku je navrženo tak, aby při zvýšení tlaku na otěž nánosník zatlačil do koňského nosu, a teprve v tuto chvíli by se mělo vypodložení zmáčknout. Je proto důležité nánosník správně nastavit, aby plnil svou funkci bez zbytečného tlaku na hlavu koně.
Mexický nánosník
Díky tomu, že nánosník vede šikmo po tváři, nepůsobí kolmým tlakem na koňské zuby. Navíc šikmý tlak na čelist výrazně snižuje tendenci koně otevírat tlamu v reakci na nánosník. Tento typ nánosníku je proto mnoha jezdci považován za vhodné řešení u koní, kteří se brání tlaku udidla, například házením hlavou. Další výhodou je, že nánosník umožňuje pohodlné roztažení nozder, což je obzvláště důležité při zvýšené fyzické námaze. Často jej proto využívají parkuroví a všestranní jezdci.
Nevýhodou tohoto typu nánosníku však je, že na rozdíl od jiných typů příliš nestabilizuje udidlo. To může být problém zejména u mladých koní, kteří mají tendenci dávat jazyk před udidlo nebo udidlo v tlamě okusovat. Další slabinou bývají zpravidla dost tenké popruhy, které mohou při příliš pevném utažení vyvíjet ostrý tlak na hlavu koně. Proto by měl být nánosník vždy upraven tak, aby byl dostatečně funkční, ale zároveň pohodlný.
Každý typ nánosníku má své specifické výhody a nevýhody, a proto je důležité zvážit individuální potřeby koně i požadavky, které na něj kladete během tréninku nebo soutěží. Ať už se rozhodnete pro hannoverský, kombinovaný, švédský či mexický nánosník, klíčové je zajistit, aby nánosník správně seděl, nebyl příliš utažený a neomezoval koně v přirozeném pohybu.